Tomuto přijímači se budu věnovat trochu více, protože, ač se jedná o velmi malé rádio, které nedisponuje nějakými bohatými funkcemi, kvalitativně a svými parametry předčí i mnohem dražší a profesionálnější rádia a patří mezi naprostou špičku, mezi klasickými přijímači. I když, jak uvidíte dále, on to až tak úplně klasický přijímač není a využívá technologii z SDR přijímačů.
Přijímač je vyvíjen běloruským radioamatérem Alexandrem Buevskym, EU1ME, a první verze, označená jako Belka DSP pochází z roku 2019. Tato první verze měla rozsah příjmu zdola omezený na 3,5 MHz, ale přesto způsobila doslova poprask. Kvalitou příjmou překonala hravě mnohem dražší rádia, a co zaujalo především byla velmi vysoká citlivost na přiloženou teleskopickou anténu. Zároveň ovšem přijímač dokázal bez problému pracovat i s mnohem většími, dlouhodrátovými anténami, bez jakýchkoliv známek zahlcení, intermodulace nebo jakékoliv degradace příjmových vlastností. Selektivita byla rovněž na velmi vysoké úrovni, a co také zaujalo, byla velmi nízká úroveň vlastního šumu přijímače, a příjemný zvuk jak v režimu AM, tak i SSB.
Vzhledem k velmi pozitivním ohlasům tedy nepřekvapuje, že přijímač se dočkal dalších vylepšení a verzí. V roce 2021 Alex vydal update přijímače pod názvem Belka DX, zásadní vylepšení spočívalo v rozšíření přijímaného rozsahu směrem dolů až na 1,5 MHz. Původní Belka DSP obsahovala pouze výstup na sluchátka a žádný reproduktor, proto jedním s vylepšení byla možnost zakoupit verzi s malým reproduktorem v zadní části přijímače. Toto vylepšení však bylo na úkor kapacity akumulátoru, jehož kapacita byla redukována z 2200 mAh na pouhých 1250 mAh. Spolu s vyšší spotřebou, danou reproduktorem to znamená značné omezení výdrže přijímače. Naštěstí stále existují v prodeji i verze bez reproduktoru, kterou já osobně preferuji.
Úplně neskutečně pak u nové verze Belka DX působí možnost spojit ho z počítačem přes výstup, na kterém jsou přítomny signály IQ, a je tedy možné po přivedení signálu z tohoto výstupu na audio vstup zvukové karty počítače, v bežných programech pro práci z SDR, jako je SDR#, SDR Console, nebo HDSDR zobrazit přijímané spektrum a dále s ním pracovat jako u běžných SDR přijímačů. Této funkci, která je v recenzích často opomíjena se ještě budu věnovat. Perfektní příjmové vlastnosti zůstaly samozřejmě zachovány.
Třetí verze přijímače byla vydána koncem roku 2022, je označena pouze jako Belka (nebo jako Belka v3) a nejzásadnější změnou je, že jsme se konečně dočkali plného pokrytí směrem dolů, kdy Belka přijímá již od 100 kHz! Tuto verzi jsem zakoupil rovněž já. Zvenčí Belka vypadá stále stejně. Pod nápisem Belka lze přečíst „0,1 – 31 MHz ALL MODE“. Dále plastová tlačítka z 3D tiskárny nahradila gumová tlačítka. Byl vylepšen i zvuk z vestavěného reproduktoru, když je hlasitost nastavena naplno. Již není slyšet žádné řinčení nebo chrastění. Malá změna byla provedena také v softwaru. Byl přidán krok ladění 9 kHz pro pásmo SV. Bohužel byl odstraněn krok ladění 10 kHz. To by bylo užitečné tam, kde se na SV používá 10 kHz odstup vysílačů. Změn je tentokrát více i v HW koncepci přijímače, kdy již nedochází k přímé konverzi ,ale je přítomen směšovač, který převede vstupní signály na mezifrekvenci 45 MHz a dále již je princip stejný jako v předchozích verzích.
Počet pamětí byl rozšířen na 36 (z 32) a byl změněn způsob „náhledu“ pamětí – pokud stisknete tlačítko [MEM], nechá vás vybrat paměťový slot jako dosud, ale pokud po [MEM} stisknete [PWR], Belka se při přepnutí na danou paměť okamžitě přeladí a je možné slyšet ihned signál, což je indikováno malým symbolem reproduktoru na displeji. Opětovným stisknutím tlačítka [PWR] opustíte režim náhledu a pro přechod zpět do režimu VFO stačí načíst paměť jako dříve nebo opustit stránku paměti stisknutím tlačítka [MOD]. Méně slovy, tlačítko PWR dubluje jako přepínač režimů „MEM/VFO“ na paměťové stránce, stejně jako na většině jiných amatérských zařízení. Nově se do pamětí kromě kmitočtu a režimu demodulace, ukládá také nastavení kroku.
Parametry přijímače:
- Kmitočtový rozsah: 100 kHz – 31 MHz
- Módy provozu: AM1, AM2 (pseudosynchrodetektor), USB, LSB, CW, NFM
- Ladící kroky: 10 Hz, 20 Hz, 50 Hz, 100 Hz, 1 kHz, 5 kHz, 9 kHz, 50 kHz
- Filtry: 2 kHz, 2.4 kHz, 2.7 kHz, 3 kHz, 3.5 kHz, 4 kHz pro SSB a 200 Hz, 600 Hz 700 Hz, 900 Hz and 1 kHz pro CW
- Citlivost: MDS -138 dBm, 0.15 uV
- Počet pamětí: 36
- Anténní vstup: BNC konektor, Hi-Z 10 kOhm, nejlepší přizpůsobení je dosaženo s teleskopickými anténami, popř. anténou typu LW
- Další vlastnosti: 2200 mAh Li-ion akumulátor, spotřeba cca 85 mA. IQ výstup 3.5 mm jack z rozsahem max. 192 kHz, podsvětlení displeje, plynulá regulace citlivosti, nabíjení přes mikrousb konektor
Pokud při ladění stiskneme ladící knoflík, při otáčení se změní rychlost ladění na desetinásobek, což je užitečné pro rychlé přeladění na jiný kmitočet. I když přijímač má možnost poslouchat NFM modulaci, neobsahuje žádný typ SQUELCHE, takže delší poslech této modulace bez signálu může být nepříjemný. Dávat je také třeba pozor, abychom pro připojení sluchátek nepoužili monofonní jack konektor, v takovém případě dojde ke zkratování výstupu zesilovače a může dojít k jeho zničení. V návodu je na to upozorněno. To samé platí i pro IQ výstup. Přijímač obsahuje indikátor síly signálu ale stupnice je cejchovaná pouze od 0 do 100, užitečné by bylo zobrazení v jednotkách S. Pro nabíjení by bylo rovněž vhodné, kdyby měl přijímač USB-C port a ne pouze zastaralý mikro USB. I přes uvedených pár nedostatků se stále jedná o jeden z nejlepších přenosných přijímačů v pásmech do 30 MHz, který směle konkuruje i 10x dražším radioamatérským transceiverům nebo poloprofesionálním přijímačům. Poslední verze přijímače se prodává za 455 BYN, což je v přepočtu 3300 Kč, v některých eshopech, jako např. Mobimax se prodává v přepočtu okolo 4500 Kč